Hey, you! Take the chance!

Před chvílí se mi stala jedna na-prosinec-netradiční věc: do Vánoc zbývá 5 dní a já při slunění se na balkoně přemýšlím, jestli se mám namazat opalovacím krémem nebo to moje pokožka zvládne i bez pomoci :D Teď tu máme zvláštní období - přes den sluníčkové teplo, ale třeba včera večer jsme se tak klepali zimou, že jsem na lekci čínštiny musela navařit svařák! Teda nemusela , ale ... byla pak ta hodina a půl příjemnější, chápete :))  Ale ať moc neprovokuju, za pár dnů už se budeme  procházet  českým mrazíkovým počasím a já už se těšíííííím! <3 Dneska ale nechci psát ani o počasí a ani o cestová ní, ale právě naopak v povídání zůstanu doma.  Každou chvíli se mě totiž někdo ptá, jestli jsme už vybrali nějaký byt, jak se nám tu bydlí, jak zvládám hospodyňkování, ať pošlu nějaké fotky.. Tak to dneska všechno shrnu, hezky od začátku :) Vždycky, když jsem si představovala, jak se jednou budu poprvé stěhovat "do vlastního" a vše si zařizovat podle sebe/podle nás, kupodivu nik

Když se podívám, kdy jsem naposledy přidala nový příspěvek, jdou na mě mrákoty. Hned to jdu napravit :)  Dnes povykládám třeba o víkendu, kdy Martin se svými kolegy vyrazil na teambuilding do Hong Kongu, a tak jsme si s holkama z práce řekly, že bychom mohly taky něco podniknout. Program jsem nechala na nich a očekávala jen něco menšího, třeba procházku městem nebo hiking do okolních kopců, což je tady docela populární způsob trávení volného času - já se popravdě vůbec nedivím, příroda je tu fakt pěkná! :) Nakonec ale Maggie řekla, že vezme auto, a tak jsme spolu se Sharon a Stellou vyjely za hranice pro mě známého centra vstříc zhuhaiské periferii! Když mi Maggie řekla, že má auto, vypadalo to nějak takto: Já:  Wow, ty máš auto? Jaké? Maggie:  Červené. :D  Asi mi to nebudete věřit, ale po spoustě večerů v pánské společnosti, kdy se přítel dokáže s ostatními o autech bavit 5 hodin v kuse (výkony, válce, detailingy, šířka pneumatik a snad i výkonnost ostřikovače)  m