Mangkhut ..nebo tak nějak

Mangut? Mangkut? Manghkut? Pokaždé, když chci tento tajfun "oslovit jménem" musím si správný název nejdřív vygooglovat :)) Každopádně se teď Mangkhut několik dnů proháněl Filipínami, sousedním Hong Kongem, v neděli zavítal k nám do Zhuhaie a všude po cestě lidem ukazoval, kdo je tady pánem. Nadělal paseku, byl to šílený šrumec, ale už je pryč a já to zvládla!

Když jsme do Číny přijeli natrvalo, což bylo přesně před rokem (všechno nejlepší k výročí, Zhuhai!), bylo to jen pár dnů po nejsilnějším loňském tajfunu. Všechno bylo vzhůru nohama, větve kam oko dohlédlo, stromy ležely kde se jim zachtělo... Docela šokující pohled. Ale stejně jsme si tehdy s Martinem řekli, že bychom tajfun někdy chtěli zažít - vědět, jaké to je, jak to probíhá, jak se člověk cítí. No a zatímco si Martin na hlavní letošní hurikánové vystoupení neplánovaně naplánoval business trip do Česka a let nazpět mu byl kvůli Mang... eh, tomu tajfunu zrušený, já mám svoje tajfunové poprvé za sebou. A musím říct, že největší challenge celého dne bylo uklidňovat rodinu doma :D Maminky prý dokážou pochopit jedině jiné maminky.

Tajfunová sezóna je tu skoro každý rok v období září-října a že se do města smršť přiřítí zrovna v tuto neděli jsme věděli týden dopředu. A právě proto, že se jedná o poměrně pravidelnou záležitost, nikoho z čínských kolegů to moc nevzrušovalo a jejich klid se přenesl i na mě. Každý den tu znovu a znovu zažívám, že Číňané jsou vystrašení naprosto ze všeho: "Ty jíš tu ředkev SYROVOU? Musíš ji nejdříve uvařit, je beztak plná bakterií! A ten salát převař taky!!" ... "Ty chodíš na slunce přes poledne?? Vždyť se spálíš!" ... "Betty ty si před obědem neumyješ ruce? - Já si je před chvílí umyla. - No jenže od té doby sis nazouvala boty, tak by sis je měla umýt znovu!" ... Zkrátka, pokud tajfun nechává chladnými tyhle paranoidní lidi, můžu být nejspíš v pohodě taky :D

Moje největší přípravy na Armageddon spočívaly v tom, že jsem z balkonu nastěhovala všechen zahradní nábytek dovnitř, schovala kvítka a jako správná hospodyňka balkon následně zametla - to bylo před tou spouští hodně potřeba :D

Kromě mě jela na plné otáčky taky rychlovarná konvice, která dostala za poslední dny pořádně zabrat. Jak jsem už psala dřív, voda z kohoutku tu (prý) není pitná a tak si ji vždy převařujeme. A vzhledem k tomu, že po loňském tajfunu voda netekla další 2 dny a obchody zely prázdnotou, zazásobila jsem se několika (hekto)litry: vařila jsem a plnila bandasky, znovu jsem vařila a plnila kýble, misky.. až dokud mi nedošly volné nádoby :))

Večer před dnem D jsme slavili narozky kamarádky z Argentiny a tak jsme s ostatními Evropany a Brazilici a Argentiňany ještě na poslední chvíli brainstormovali tipy a triky "jak zabezpečit naše domovy". Krom zásob vody a nabití veškeré elektroniky si pár lidí ještě oblepilo okna páskou, ale do toho se mi moc nechtělo, a tak jsem doufala, že skla to zvládnou i bez mé pomoci. 

Takhle např. vypadaly výlohy nedalekého klubu - okenní tabule zabezpečené izolačkou. Proti vysypání? Proti rozbití? No, nejsem si úplně jistá, že v souboji tajfun vs. lepící páska by tajfun byl ten poražený..

Ráno už jsem se vzbudila do mírného vichru, ale zatím to nebylo nic, co bychom tu nezažili už dřív. To hlavní začalo kolem 16. hodiny a byl to fičák! Nárazy byly tak šílené, že v obýváku jsem odmítla sedět - stěna mezi balkonem a obývákem je tvořena velkými prosklenými dveřmi a pokud by do okna něco vrazilo (vzduchem létaly různé větvičky, kočky, lidi..), snadno by se sklo mohlo vymrštěnou rychlostí vysypat. Že já tam nedala ty izolepy! A tak jsem využila mého nově indoor zahradního nábytku a celý den strávila hezky schovaná za rohem od oken, chráněná chodbovou zdí :D #hrdinka

Nový improvizovaný obývák - ke zdi čelem, k Ivanovi zády! :D 

Před tajfunem jsem si říkala, že během něj udělám nějaká cool videa, ať mám ukázky pro rodinu a kamarády. Ale popravdě, v ty nejhorší momenty jsem se k oknům bála vůbec jen přiblížit a když už jsem se později odhodlala, přes zapršené sklo stejně nešlo nic vidět. Okno jsem zkusila i otevřít, ale protitlak byl natolik silný, že jsem s oknem nehnula ani o píď. Energie a síla toho živlu byla neskutečná! 

V době, kdy byl vítr mírnější, se mi ale pár videí přece jen povedlo a já jsem doteď ráda, že mi to neodfouklo telefon :D 

Video - před tajfunem, přední balkon

Video - před tajfunem, boční balkon

Video - Instagram

Nebyly hromy a nebyly blesky, ale ten vítr! Nikdy jsem nezažila, jaké zvuky dokáže vytvořit! Jednu dobu jsem dokonce přemýšlela, proč nám nad barákem létá stíhačka a co za šíleného pilota by do toho stroje v takovém počasí usedlo ... a pak jsem si uvědomila, že to nebylo žádné letadlo, ale "jen" hodně silná meluzína :D

A až teď jsem naplno docenila náš skvělý výběr bytu: oproti ostatním byla naše budova krytá okolními domy, oproti vyšším patrům jsem necítila kývání budovy ani nezaznamenala posun hrníčků na poličkách (jen se trochu houpal lustr) a ani nám nepřestala téct na 2 hodiny voda jako kamarádům v jiných částech města.

Mimochodem to fungování vody a elektřiny i za takových podmínek pro mě mělo stejný wow-efekt jako samotná divočina, co se odehrávala venku! Když je silnější bouřka v Česku, internet vypadává už jen tak z principu. Tady frčelo všechno a neustále. Krom pár sekundových probliknutí lustru jsem si mohla celou dobu svítit, voda tekla studená i teplá a taky internet s VéPéeNkem (které nefunguje ani normálně! :D) zůstávaly se mnou. Díky tomu jsem mohla být ve spojení s domovem a s místními kamarády jsme si mohli sdílet aktuální info a důležitá zjištění, jako že krom VPN při tajfunu funguje i Netflix líp než obvykle :D 

No, ta nejhorší část trvala pár hodin, ale i v jednu hodinu ranní, kdy jsem šla do postele, byl vítr stále hodně silný. I proto jsme se s kolegy divili, když nám z práce přišla zpráva, že "zítra máme standard on-duty day" a co víc, pracovníci večerní směny museli do práce už v ten večer! Absolutně nechápu. Všechny školy byly další den zavřené, polovina firem taky, ale my nezahálíme, tajfun-netajfun! :D 

Aspoň mě to ale ráno donutilo jít ven a po cestě do práce jsem mohla nafotit tu spoušť, která už ale byla z velké části odklizená nějakou noční četou. A fotila jsem a fotila až mi firemní bus dávno ujel :)) #halótaxi?

Video z taxíku tady

Welcome to the jungle

Palmy s novým sestřihem

Po návratu z práce už byly silnice uklizené, respektive, všechno ze silnic se naházelo na chodníky, aby mohla projíždět auta. Větve, větvičky, stromy, keře, všechno na jednu hromadu!

A musím zmínit ještě jednu věc. Nechci sílu tajfunu a katastrofální situace, které přinesl, zlehčovat ani podceňovat, ale s médii je to všechno trochu dramatičtější než může být ve skutečnosti. 

Vidíte děsivě vypadající vyvrácené stromy. Jenže nikdo už neříká to, že stromy se tady sázejí stylem "vezmu X let starý strom, vykopu mírnou jámu, zasadím ho a snad se ujme". Kořeny - žádné, dřevěné opěry - občas aspoň nějaké. Ale bylo by spíš s údivem, kdyby tyhle stromky nějaký více či méně silný vítr nevyrval. Jde to vidět na hodně fotkách a taky třeba na videu ze seznamzprávy.cz.

Čtete děsivé komentáře, že "na Filipínách létaly střechy od domů", ale už neřeknou, že většinou jsou ty střechy a celé domy postavené z nějakých plechů, kartonů a dalších materiálů "co bylo zrovna po ruce". 

Čtete děsivé statistiky, kolik lidí tajfun nepřežilo a na internetu pak vidíte spoustu videí, jak si lidé v těch nejsilnějších tajfunových momentech kráčeli po chodníku nebo dokonce po pobřeží a lovili nejlepší záběry celé té zkázy. A pokud někdo takto hazarduje se životem, jen aby pořídil dobrý snímek..

A poslední, zatímco mi z domu teprve začaly chodit zprávy "Tak už prý tajfun opouští Filipíny a za pár hodin to bude u vás!!" - u nás už se tajfun těch pár hodin ve vší síle opíral od okenních tabulí, zdí domů a všeho co mu přišlo do cesty. Bleskurychlost aktuálního zpravodajství nadevše! :D

Moc děkuji všem, co jste na mě mysleli, psali mi, drželi palce a posílali uklidňující vibrace - prorazily si ke mě cestu i přes ten strašný nečas! :)

Brzo si snad na blog zase najdu víc času, dokončím rozepsané články a příště už se potkáme u veselejšího tématu, třeba zase z poznávačky další asijské země.

Mějte se fajn a přeju ať jsou tajfuny na míle vzdálené vaším domovům <3

-B.